Zamyšlení se nad rozdílem mezi současným a moderním výtvarným uměním

Zásadní rozdíl a ten nejzákladnější je v době. Moderní umění je termín, který označuje umění od konce 19. století až po 70. léta 20. století. Počátky umělecky ztvárněných moderních nápadů vycházely z romantismu a realistické činnosti. Modernismus znamenal novou éru. Rozloučil se s dogmaty a eklektismem doby minulé. Chtěl nabídnout svobodu vizí a přístupů. Přehodnotil význam a hodnotu lidské existence a přístup k umění jako takový. Vše se dělo v kontextu nástupu fotografie, která se stala nositelkou realismu a přesného zobrazení. Výtvarné umění tak dostalo zelenou „vysvobodit se“ z těchto okovů a začít svět znázorňovat jinak. Výtvarné umění už nemělo více znázorňovat reálně. Přestala platit krása, nápodoba a harmonie. Umělci začali experimentovat s novými způsoby, s novým pojetím představ o přírodě a materiálech. Umění začalo směřovat k abstrakci. Impresionističtí malíři a postimpresionisté postupně experimentovali s nejnovějšími způsoby malby a po svém pojímali světlo a barevný prostor. Během 20. století došlo k explozi vzniku mnoha tvořivých uměleckých směrů, fauvism, kubismus, expresionismus, futurismus, konstruktivismus, dadaismus a surrealismus… Jeden směr střídal druhý. Umělci si mohli pohrávat s formou i percepční schopností diváka. Možné bylo cokoliv.

Současné umění je velmi blízké pojmu „modernismus“. Kolem 70. let 20. století totiž začali umělci i architekti odmítat pojem „moderní umění“. Jejich díla byla zařazena do postmoderny. Pro nejnovější umělecký styl se však používá výraz „současné umění“. Současným uměním se nazývá to nynější. Moderní se změnilo v současné ve chvíli, kdy se objevily nové formy vyjádření. Jedná se především o média a mediální tvorbu, která se postupem času stala nedílnou součástí umělecké scény. Se současným uměním to ale není až tak jednoduché. Stále kolem něj panuje mnoho otázek. Má vůbec současné umění přesné časové ohraničení? Můžeme se totiž dále ptát, „Co je současné?“. Je to poslední rok, deset, patnáct nebo dvacet let? Či je to čas, který uplynul od posledního velkého -ismu? A tedy modernismu? Otázka toho, co je současné umění nedá spát mnoha teoretikům, a tak si na ní každý může najít svou vlastní odpověď.

Podívejme se na to z pohledu teoretika i umělce samotného.

Boris Groys se domnívá, že na rozdíl od modernity, kdy přítomnost představovala úzkou bránu mezi minulostí a budoucností, se dnes stává místem neustálého přepisování historie a zároveň i vizí budoucnosti. Ocitáme se tak v neustále se reprodukující současnosti, která již neústí v budoucnost. Neméně zajímavý je Groysův postřeh fenoménu promrhaného času jako ztráty nekonečné historické perspektivy. Dnešek zažíváme jako neustálé odkládání a nudu, která podle Heideggerovy ontologie tvoří nutný předpoklad k vnímání přítomnosti současnosti (presence of present).

„Moderní malba je relativní pojem, protože se každou generací mění vnímání toho, co je moderní. Všeobecně to ale můžeme chápat jako snahu vymezování se něčemu předchozímu či staršímu. Pojem moderna je však specifické období v dějinách umění. Postmoderna vznikla jako reakce na modernu, kdy se stavěla například kriticky k nadřazenosti racionality v procesu poznání. Je to, ale spíše otázka pro kunsthistoriky…“ Argišt Alaverdyan.

A proč je Dub Gallery zaměřena právě na současné umění? Podle Filipa Duba, majitele naší galerie, patří k současným lidem současné věci, a tedy i umění. Hlavním důvodem je pro něj fakt, že je současné umění živé. Jak sám říká „Mám rád současnou tvorbu a baví mě objevovat nové tváře. Pomáhat jim na jejich cestě a snažit se je prosadit v Čechách, na Slovensku, ale i různě ve světě. Je krásné být součástí jejich úspěchu…“

Rozdíl je i v ceně za díla vytvořená v období modernismu a v současné době. Současné umění se prodává za desítky, stovky tisíc, dobrého moderního umělce prodáte za miliony. Nicméně moderna, poválečné umění a další mají svá úskalí - velký objem peněz a obrovský počet padělků a podvodníků. A jak se podle Filipa Duba stanovuje hodnota nějakého díla současného umělce? „Postupně. Čím plynuleji cena stoupá, tím lépe. Žádné velké skoky nejsou dobré.“