Jaký byl náš vánoční večírek?

Jen co jsme vešli do dveří galerie, naše nosy zachytily vůni svařeného vína a cukroví. Tenhle wow moment byl naprosto úchvatný. Když víte, že jdete do galerie, čekáte umění bez vůně. Jenže když vejdete do DUB GALLERY během vánočního večírku, i umění najednou nějak voní. Sladce, domovem…

Díváte se na všechna ta díla a říkáte si, které by mohlo viset na zdech vašeho obývacího pokoje, naproti televizi, na kterou se budou o Vánocích dívat vaše děti, abyste se vy v klidu mohli dívat na nové dílo Jána Vasilka. Čím více svařeného vína proudí vašimi žilami, tím víc jste přesvědčeni o tom, že přesně tohle je ten pravý vánoční dárek pro vás i vašeho manžela či vaši manželku.

Po opojení vínem a pochutnání si na dobrém cukroví u obrazů, které rozpoutávají nekonečné fantazijní hry, si sednete do křesla, abyste se oddali poslechu hudby z gramofonu 440 AUDIO, který je napojen na aparaturu, jež vás z onoho křesla zase rázem zvedá. Zvědavost se chytá slova a vy jste lapeni, s Tomášem Jiráčkem, majitelem „audia", řešíte hudbu a design jejich gramofonů, když zjišťujete, že uběhla půlhodina a vy se stále máte na co ptát a Tomášmá stále co vyprávět…

Najednou si kladete otázku, jestli budete jako první investovat do nového obrazu či do uměleckého díla v podobě gramofonu 440 AUDIO a oné boží aparatury XY… V tu chvíli se opět podíváte kolem sebe a říkáte si, jak je sakra tohle všechno možné a kde se tu bere ona neskutečná pohoda a touha vědět o umění něco víc, být mu blíž a doma pak pokračovat v něčem analogovém, v něčem, co vám iPhone a Spotify nikdy neposkytnou.

A tu je prostor pro naši odpověď, je to kouzlo přítomného okamžiku a nostalgie, která může trvat již navždycky.